Kdy se neobejdeme bez geometrického plánu?

Při změně hranic pozemku, stavbě domu nebo jakékoli jiné změně, která musí být zobrazena v katastrální mapě se neobejdeme právě bez geometrického plánu. Je nedílnou součástí žádostí o zápis vlastnických nebo dalších věcných práv do katastru nemovitostí.

S požadavkem předložit geometrický plán se setkal nejspíše každý, kdo řešil kupní nebo darovací smlouvu požadavek na přidělení čísla popisného u nově vystaveného domu žádost o kolaudaci nebo třeba rozdělení pozemků v dědictví. Plán se vyhotovuje vždy na základě změřených údajů a je tedy třeba si objednat geodetické prace. Jedná se o technický podklad, který potřebujeme k žádostem, které posíláme na katastr. Zjednodušeně řečeno, vždy, když na nemovitosti nebo pozemku dojde ke změně, která podléhá zápisu a zakreslení do katastru nemovitostí, musíme doložit také geometrický plán.

Těchto situací je mnoho, ale nejčastěji se setkáváme s několika z nich. Například, pokud my chceme větší zahradu, a naopak soused chce zvětšit svou předzahrádku, můžeme mezi sebou pozemky vyměnit. Domluvíme se na novém zaměření pozemku a změně hranic a následně se vše zanese do katastru. Stejné je to i v případě, pokud plánujeme rekonstrukci nebo přístavbu, která změní obvod stávajícího domu. To, co je původně zanesené na katastru nemovitostí, tak už nebude platné a my musíme doložit nový geometrický plán, který odpovídá aktuálnímu stavu. Také v případě, kdy potřebujeme jeden velký pozemek rozdělit na několik menších, například při dědictví nebo třeba dělení pozemku mezi více sourozenců musí opět proběhnout nový zápis do katastru. V něm se uvádí také věcné břemeno, pokud ho máme na pozemku nebo své nemovitosti. Může jím být například příjezdová cesta souseda k jeho pozemku nebo cizí inženýrská síť.

Vyhotovení geometrického plánu je vázáno na geodetické práce Praha nebo kdekoliv v republice a teprve po jeho získání můžeme žádat o změnu v katastru nemovitostí a zanesení nových skutečností.